Na radost z volby prvního porevolučního prezidenta si dodnes mnozí ještě vzpomenou. Bylo to v době, kdy všichni věřili v lepší budoucnost ve svobodě a demokracii. Na Pražský hrad tehdy s Václavem Havlem přišla i jeho žena Olga. V roli první dámy. Která hned od počátku svého působení naprosto nabourala představy, které o těchto dámách existovaly. Svého úkolu se ujala s vrozenou pokorou a skromností. Čímž si získala už během prvního volebního prezidentského období svého muže úctu a uznání celého národa.
Olga Havlová se narodila 11. července 1933. Její rodné jméno bylo Šplíchalová a vyrůstala v nuzných poměrech na pražském Žižkově. Přesto, že celé její dětství probíhalo ve skromných podmínkách, maminka vždycky našetřila nezbytný obnos a svoje děti brávala do kina či divadla. A vzbudila tak v malé Olze zájem o umění. Rovněž ráda četla. A tak, když v padesátých letech vystřídala různá zaměstnání, táhlo ji to k divadlu. V roce 1953 se v literární kavárně poznala s Václavem Havlem. Který se do ní zamiloval a jeho vyznání, že je kompasem jeho života, potvrdí všichni tehdejší pamětníci. Společný život, pro jejich politické názory, v šedesátých letech probíhal převážně na Hrádečku. Kde se scházeli s ostatními disidenty a chartisty. Olga Václava podporovala ve všech aktivitách. A bylo mu oporou i během jeho pobytu ve vězení. Na sklonku roku 1989, po prezidentských volbách, se přestěhovali na Pražský hrad.
V roli první dámy se tato dcera z dělnické rodiny chovala přátelsky jak ke členům královských rodin tak k obyčejným lidem. A získávala tak respekt i na diplomatické zahraniční půdě. A protože byla odmala zvyklá se starat nejen o sebe, ale o všechny okolo, založila hned na počátku devadesátých let nadaci Výbor dobré vůle Olgy Havlové. Která funguje dodnes. Navštěvovala postižené děti, seniory a mnohé potřebné, pro které pořádala sbírky na jejich podporu. Přinesla do společnosti naprosto nový pohled na roli první dámy. V roce 1994 onemocněla, ale svou nemoc tajila, aby tím nikoho neobtěžovala. Tak byla statečná. Pobyty v nemocnici byly stále častější. Ona ale nedbala a do posledního dechu pracovala na rozdělaných charitativních projektech. 27. ledna 1996 Olga Havlová na zhoubnou nemoc zemřela. Na její paměť je dodnes každoročně předávána cena těm, kteří pokračují v záslužné charitativní činnosti, nesoucí její jméno.