Stoupáte do výšin. Držíte se skály a s vaším partnerem vás spojuje jen tenké lano. Jste závratně vysoko. Když vám to výstup dovolí, otočíte se a kocháte se výhledem do okolí. Užíváte si této nezvyklé krásy. Tak to je sonda do pocitů horolezce. Jak se jim stát? Začněte pořízením materiálu, jak se v jiných sportovních disciplínách říká, sportovní potřeb. Možná vás zarazí poměrně velká finanční náročnost, ale vězte, že ten „vercajk“, jak se lezeckému vybavení, mezi horolezci říká, vám vydrží dlouhé roky.
Pokud jste se rozhodli začít s horolezectvím, budete potřebovat sedací úvazek, pár karabin, nějaké jistítko, expresky (to jsou karabiny propojené popruhem), kus metrážového lana různých tloušťek na smyčky a přilbu. Také si vyberte vhodné lezečky, tedy obuv na lezení. Boty si extrémní lezci kupují o dvě až tři čísla menší než jiné boty, vy ze začátku takové věci nedělejte. Jednak určitě z počátku nepolezete tak obtížné cesty, kde byste tuto vychytávku ocenili, a jednak, lezení si chcete užít, ne jim protrpět.
K lezení potřebujete partnera. Ideálně ve stejné váhové kategorii. Pokud nepřemluvíte žádného kamaráda, nezoufejte. Vyrazte někam na cvičné skály. K někomu se jistě bez problému přidáte.
A jsme u toho. Cvičné skály. To jsou skalní masivy, které najdeme v podstatě všude v přírodě. Jejich seznam najdete na webu horolezeckého svazu. Z tamních diskuzí pochopíte, které jsou nejoblíbenější. Na těchto skalách jsou již zajištěné horolezecké cesty, zpravidla všech stupňů obtížnosti. Začněte zdolávat ty nejjednodušší. Než ale přistoupíte k prvnímu výstupu v životě, nechce si vysvětlit práci při jištění, povely a další záležitosti postupného výstupu. Je žádoucí si jištění vyzkoušet. Nejde o něco výjimečně složitého, ale zachycení pádu prvolezce, s vámi docela zahýbá. Přímo pořádně škubne. Po nácviku začněte stoupat, pro začátek na tom správném konci lana. Jako druholezezc.